Instagram: edna.kinbaku
edna@hell.cz

Rope Spirit

Když se řekne Hell.cz, většině z vás se vybaví Hellparty nebo Fetish Night a organizační tým nadšenců, kteří akce pořádají nejen kvůli divákům, ale především proto, že je to baví a užívají si jak přípravy, tak samotné řádění na pódiu. Díky tomuto přístupu se hellí akce staly doslova legendami ve svém žánru a mají tisíce fanoušků po celé Evropě. Jak to souvisí se shibari?

Jelikož nejsem jediný člen organizačního týmu, který miluje provazy, slovo dalo slovo a byla mi svěřena důvěra zorganizovat vázací večírek se show. A protože jsme v Hellu zvyklí dělat věci poctivě, pořádně a ve velkém stylu, vznikl Rope Spirit. Jedná se o akci, která divákům přináší několik vystoupení v duchu japonské bondáže a na pódiu se vystřídají tři až čtyři dvojice performerů, včetně uznávaného zahraničního hosta. Premiéru jsme si střihli 24.1. 2015 a pro velký úspěch jsme zvládli zorganizovat další dva kousky. Rope Spirit roste, pro více informací a galerii se podívejte na web www.ropespirit.cz . 

První Rope Spirit byla taková spontánní akce, chtěli jsme se hlavně dobře pobavit, zablbnout si na stage a případně potěšit hrstku diváků. Netušili jsme, že už na premiéru se sejde v publiku spousta lidí, ani nás nenapadlo, že akci budeme opakovat, ale protože jsme si to opravdu všichni užili, Rope Spirit žije dál. Premiéru jsme si střihli s Radkem Borgem a Yoroi Nicolasem, všechny tři show divákům nabídly úplně jiný úhel pohledu a na Nicolasovo temné vázání mnozí stále vzpomínají.

V létě jsme se rozhodli pro opakování. Pozvala jsem vídeňského riggera Barkase, který přijel do Prahy poprvé, a kromě nás vázal na stage také Míla Bugtcher. Jeho show mnohé překvapila, vázal totiž celou dobu poslepu, šátek přes oči měla i jeho partnerka Denise Schmied, a ačkoliv by jeden řekl, že to může být nepřekonatelný handicap, popral se s tím skvěle. 

Třetí Rope Spirit se konal v lednu 2016 a díky zkušenostem, které jsem během organizace předešlých dvou večerů posbírala, se podařilo sekládat opravdu nabitý program. Vystupovaly čtyři dvojice- Radek Borg, Nawasabi, já a Míla Bugtcher a Riccardo Wildties. Tři dvojice jsou příznivcům bondáže v českých vodách dost známé, ale Nawasabi přijel poprvé. Za svou premiéru se vůbec nemusel stydět, naopak, jeho show byla přehlídkou typicky německé slabosti pro dokonalou přesnost, aboslutní souhry a důvěry obou partnerů a precizní práce s provazem. Vysokou laťku nastavil už v úvodu Radek Borg, který si s Lucií připravil opravdu smyslnou show, Nawasabi vůbec nezůstal pozadu, já vsadila na jistý efekt překvapení (pro ty, kteří na Rope Spiritu chyběli- určitě mrkněte na celé galerie) a Riccardo večer uzavřel velmi intenzivním a emocemi nabitým vázáním ve stylu Naka Ryu. Opravdu, tenhle večer stál za to!

Čtvrtý Rope Spirit na sebe nenechal dlouho čekat a v červnu 2016 jsme se mohli těšit na další parádní obsazení, poprvé diváci mohli shlédnout (byť dosti neplánovaně) pět show. K mé značné panice se dva týdny před dnem D jeden ze zahraničních hostů nechal slyšet, že pravděpodobně nedorazí a jako jedním z možných řešení bylo dát prostor na stage ne zrovna prověřenému vystupujícímu, který se ale při osobním setkání a společném tréninku jevil jako zábavný a sebevědomý rigger. Klasickým otvírákem večera se stal Radek Borg a Hellako, následovala jsem já s Majkelínou a onen neplánovaný vystupující  Bob s brněnskou rezidentkou Alis. Vrcholem večera však bezpochyby byly poslední dvě show- Gestalta s Aneou Capaken divákům představily až poetickou podívanou, kdy ke slovu přišel i nekompromisní spanking bambusovou tyčí a Vlada s Falcem ukázali, že dámy riggerky umějí být i pěkné bestie a pánové v provazech umí i nemožné, když je váže Vlada :)

 

Po čtyřech akcích bylo jasné, že si Rope Spirit získal čestné místo na tabuli českých BDSM akcí a že ho budeme pořádat pravidelně, vždy v lednu a v červnu. Pátý kousek byl prvním, kde jsme dopředu věděli, že show bude pět a tři z nich budou mít na svědomí zahraniční hosté. Program jsem skládala s velkým předstihem a jako vždy jsem se snažila pozvat takové hosty, aby si každý z návštěvníků přišel na své. Večer otevřel německý rigger Kokosblau s partnerkou Lisou a jejich show potešila především čistokrevné geeky. Podstatou tohoto vystoupení bylo přenášet pomocí elektrod na Lisině hlavě a dosti komplikovaného softwaru, který mimochodem Kokosblau sám vyvinul, dění v Lisině hlavě na plátno za nimi. Různé emoce měly různé barvy a tvary a diváci tak mohli doslova sledovat, co se modelce při vázání honí hlavou. Následoval Míla Bugtcher s modelem Geo, pánové si připravili krásně temnou show dvou mnichů a kromě sadistického vázání nesměl chybět ani žhavý oheň. Po nich jsme na stage přišla já s mou milovanou Majkelínou. Poslední dvě show patřily dalším zahraničním hostům, francouzská dvojice Amaury Grisel (mimochodem poměrně známý shibari fotograf) s partnerkou Franckie Vega předvedli velmi emotivní a vizuálně překrásnou show v duchu Naka Ryu, avšak vrchol večera měl teprve přijít. Poslední show patřila Lahtnorovi s Bety a musím uznat, že zcela bez nadsázky předčila všechno, co jsem doposud viděla. Lahtnora jsem pozvala proto, že se mi moc líbil jeho smysl pro rytmus, pro humor, líbilo se mi jeho celkové působení na stage, avšak tato show strčila všechno předchozí hravě do kapsy. Spojení electroswingu, blikajících plugů, striptýzu (ano, došlo i na pánská tanga) a opravdu divokých barev se postarala o to, aby nikdo v sále ani nedutal. Myslím, že desetiminutový potlesk publika ve stoje mluvil za vše :)

 

Šestý Rope Spirit jsme pojali tak trochu experimentálně. Hned první show byla dost netradiční- na stage byli zároveň tři riggeři a tři modelové (plus podpůrný tým:)), ovšem díky konstrukci a oponě měl divák možnost vidět vždy jen jednu část pódia a každých třicet vteřin se tohle místo, na které divák viděl, měnilo. Cílem této show bylo ukázat návštěvníkům čistě půvab a krásu svazaného lidského těla. Emoce k provazům neodmyslitelně patří, ale protentokrát jsme se opravdu chtěli zaměřit výhradně na vizualitu a estetiku. Pracovali jsme na tom společně s Mílou Bugtcherem, Geem, Radkem Borgem, Claire a Dewii, která byla mimochodem moc statečná, a přípravy nám zabraly mnoho měsíců. Ono jen synchronizovat šest lidí plus tým, secvičit si, co bude kdo vázat a stihnout nějaké změny ve vázání za dvě a půl minuty dá jednomu zabrat, ale bez debaty musím říct, že jsem na nás byla nakonec opravdu pyšná. Tuto show jsme zařadili hned na začátek částečně i proto, že jsme si nebyli tak úplně jistí, jak diváci budou reagovat, ale tyhle obavy byly nakonec liché, dostalo se nám spousty pozitivních ohlasů. Dalším experimentem šestého Rope Spiritu bylo pozvání zajímavého francouzského dua May Dosem a Benoita, dvojice dvou switchujících riggerů a rope modelů. Návštěvníci tak mohli vidět dvě různé dynamiky v rámci jedné partnerské dvojice, jedna show založená na vázání muže ženou, druhá show založená na vázání ženy muže, obě vystoupení byla navíc emocionálně a vizuálně skutečně podmanivá. Dalšími hosty byla ruská dvojice Frater Ol a Manako a ti divákům ukázali, že ruští riggeři (pozorný divák má stále na paměti Vladu a Falca) opravdu rádi bruslí na hraně. Jako poslední na stage vyšel italský rigger Andrea Ropes, který vázal českou modelku Kameko. Andrea patří mezi nejkreativnější riggery evropské scény a i návštěvníci Rope Spiritu mohli vidět netradiční techniku práce s provazem. Jeho show jsou bez debaty pastvou pro oči nejen nezasvěcenému publiku, ale i znalci ocení Andreův osobitý přístup :)

 

 

Sedmý Rope Spirit se posunul zase o kousek dál, tentokrát se diváci mohli radovat ze šesti show, z toho čtyři show pod taktovkou zahraničních hostů a dvě show domácích dvojic. O úvod se postaral Noirot s Kameko, jejich premiérové vystoupení sklidilo opravdu krásný ohlas a já se těším, že jejich tváře budeme vídat častěji. Následovala selfsuspension show Skinnyredhead aka Kasii Zawadske. Když se mě Kasia ptala, jestli by nevadilo předvést českému publiku docela "emocionální show", tak jsem vůbec nic nenamítala, naopak mě to zajímalo a těšila jsem se, jakým způsobem pojme emocionálně laděnou selfsuspension. Avšak když se mě Kasia zeptala, jestli je v pořádku udělat "maličko malilinkato nepořádeček na stage", trochu jsem znejistěla a požadavek na osmdesát (ano, 80!) nožů mě už docela znepokojil. Nicméně jsem souhlasila, sehnala jsem igelit na stage a všechny ty nože. Kasia ale zašla ještě o kousek dál- poprosila mě o potravinářkskou barvu "odstínu krve" a pár krabiček kondomů. V ten moment jsem si nebyla ani trochu jistá, jestli bylo tohle pozvání rozumné, ale přesto jsem se rozhodla nechat to osudu a nepanikařit. Jsem ráda, že jsem se nenechala vyděsit, tohle vystoupení stálo za všechny obavy. Vím, že ne každý z návštěvníků Rope Spiritu vnímal tohle vystoupení stejně nadšeně jako já, avšak předvést show na téma domácí násilí a to nejen pomocí vizuálních efektů, ale i s použitím velmi autentického zvukového doprovodu, to si žádá kuráž. Několik diváků tu intenzitu neuneslo a šlo se občerstvit na bar, ale po skončení za mnou a za Kasiou přišlo tolik dam a dívek, které chtěly sdílet svoje zkušenosti a svoje trápení z patologických vztahů, že to stálo nejen za všechni odvahu, ale i za všechny obavy a všechen diskomfort. Vím, že několik lidí v sále se cítilo dotčeno, ale přesto jsem moc šťastná a vlastně i kapku hrdá na to, co Kasia mohla divákům na Rope Spiritu předvést. I následující vystoupení návštěvníkům přineslo další dávku adrenalinu a emocí. Líbí se mi myšlenka na kombinaci bondáže a bodymody a protože jsem měla to štěstí vystupovat se životní partnerkou, nápady na show na sebe nenechaly dlouho čekat. Kromě klasického vázání jsme s diváky chtěly sdílet další kousek naší osobní intimity, tentokrát se jednalo o brandig, neboli cejchování. Moc mě těší, že asistenci na stage nám dělali dva blízcí přátelé a díky jejich pomoci jsme si mohly s Majkelínou užít opravdu silný emotivní zážitek. Dalšími hosty byla Lello Li (kterou si pozorný divák pamatuje jako modelku Yoroi Nicolase z úplně prvního Rope Spiritu) a Vio Vaho, dvě dámy z Berlína, které divákům předvedly intenzivní vystoupení založené na hlubokých emocích, francoužští Stéphane Arnoux a Nawa Kitsune, kteří si připravili půvabnou show v podání Naka Ryu a navrátivší se Lahtnor s Davionem. Poslední zmíněná dvojice vzala svůj čas na stage za úplně jiný konec a divákům se naskytla příležitost aktivně se podílet na jejich vystoupení. Když bych to měla shrnout, poslední Rope Spirit nastavil laťku tak vysoko, že i pro nás bude obtížné ji udržet :)